Murkove raziskave južnoslovanske epike in češkoslovaška slavistika
DOI:
https://doi.org/10.3986/pkn.v48.i2.11Ključne besede:
primerjalna književnost, teorija ustnosti, južnoslovanska ustna epika, ljudsko slovstvo, Murko, Matija, češkoslovaška slavistikaPovzetek
Prispevek se posveča Murkovim raziskavam južnoslovanskega ljudskega slovstva, pri čemer se osredotoča zlasti na doslej slabo znane ali celo neznane povezave in dejstva. Mednje denimo sodijo vloga Gilberta Murrayja in berlinske konference leta 1908 kot pomembne spodbude za Murkovo nadaljnje raziskovanje ter usoda voščenih valjev z njegovih potovanj v tridesetih letih in češkega tipkopisa njegovega dela Cesty za národní epikou srbsko-charvátskou v letech 1930–1932, ki je bil leta 1951 preveden in objavljen pod naslovom Tragom srpsko-hrvatske narodne epike: putovanja u godinama 1930–1932 (Po sledeh srbohrvaške ljudske epike). Poleg tega prispevek predstavi doslej neobjavljeno gradivo: pričevanje iz dnevnika Murkove žene o njunem bivanju v Parizu leta 1928 in članek iz Borbe z naslovom »Američki učenjak o jugoslavenskim narodnim pjesmama« (»Ameriški učenjak o jugoslovanskih ljudskih pesmih«), ki nakazuje, da je Murko proti koncu svojega življenja priznaval, da so tudi drugi raziskovalci opravili obsežno raziskovalno delo na področju južnoslovanskega ljudskega slovstva. Ob tem članek obravnava problematičen dokument iz arhivov češkoslovaške tajne policije, ki navaja, da se je Roman Jakobson po prihodu v Prago leta 1920 udeležil Murkovih predavanj. Predstavljeno je tudi navdihujoče in prijateljsko praško okolje v obdobju med obema vojnama ter Murkovo sodelovanje z osrednjimi osebnostmi češke slavistike. Prav tako pomembno pa je tisto, kar se ni zgodilo – denimo srečanje med Murkom in Avdom Međedovićem v Bijelem Polju leta 1924 ali neobjavljena knjiga Murkovih del v angleškem prevodu, ki jo je načrtoval J. M. Foley.
Literatura
ARCHIVAL SOURCES
Akce BOR. Surveillance file. Ústředna Státní bezpečnosti, Archiv bezpečnostních složek, ABS, f. 305 ÚStB, arch. č. 305-739-4.
Murko, Matija. Cesty za národní epikou srbsko-charvátskou v letech 1930–1932. Matija Murko, Rukopisy (vlastní), Literární archiv Památníku národního písemnictví, LA PNP 1147, 3a.
Murko, Matija. Personal fonds. Literární archiv Památníku národního písemnictví, LA PNP 1147.
WORKS CITED
Bečka, Jiří. “Postoj M. Murka vůči nacistům v době okupace (příspěvek k dějinám slavistiky).” Slavia, vol. 72, no. 1, 2003, pp. 115–122.
Bečka, Jiří. “Slovanský ústav a pokusy o likvidaci slavistiky.” Slavia, vol. 64, no. 4, 1995, pp. 357–369.
Bečka, Jiří. “Slovanský ústav v letech 1922–1963.” Slavia, vol. 68, no. 3–4, 1999, pp. 401–420.
Bečka, Jiří, and Anna Zelenková. “Výběrová bibliografie Matiji Murka.” Slavia, vol. 72, no. 1, 2003, pp. 123–168.
Bogatyrev, Petr, and Roman Jakobson. “Die Folklore als eine besondere Form des Schaffens.” Donum Natalicium Schrijnen, edited by St. W. J. Teeuwen, Dekker en Van de Vegt, 1929, pp. 900–913.
Burda, Milan, editor. Prague entre l’Est et l’Ouest: l’émigration russe en Tchécoslovaquie, 1920–1938. L’Harmattan, 2001.
Dittmann, Robert. “Jakobsonova první poválečná návštěva Československa roku 1957 ve světle archivů StB.” Bohemica Olomucensia, vol. 9, no. 2, 2017, pp. 8‒54.
Dittmann, Robert. “‘Příjezd do ČSR mu nebude napříště povolen’: Jakobsonova druhá poválečná návštěva Československa v roce 1957 ve světle archivů StB.” Sborník Archivu bezpečnostních složek, vol. 18, 2020, pp. 93‒154.
Doležán, Libor. Matija Murko a jeho výzkumy lidových písní jižních Slovanů. 2007. Masarykova univerzita, MA thesis.
Fischerová, Sylva. “Habent sua fata inventiones: The Role of Czechoslovakian Slavistics in the Forming of the Parry-Lord Oral-Formulaic Theory.” Roman O. Jakobson: A Work in Progress, edited by Tomáš Kubíček and Andrew Lass, Palacký University, 2014, pp. 77–101.
Fischerová, Sylva. “Matija Murko, Roman Jakobson in Parry-Lordova teorija ustnega pesništva.” Clotho, vol. 1, no. 1, 2019, pp. 23–53.
Foley, John Miles. The Theory of Oral Composition: History and Methodology. Indiana University Press, 1988.
Garbrah, Kweku A. “The Forerunners of Milman Parry: I. Matthias Murko on South-Slavic Popular Epic.” Canadian Review of Comparative Literature, vol. 27, no. 1–2, 2000, pp. 274–306.
Graf, Walter. “Aus der Geschichte des Phonogrammarchivs der Österreichischen Akademie der Wissenschaften.” Bulletin phonographique, vol. 6, 1964, pp. 9–39.
Horák, Jiří. Review of Bericht über eine Reise zum Studium der Volksepik in Bosnien und Herzegowina im Jahre 1913 and Bericht über phonographische Aufnahmen epischer Volkslieder im mittleren Bosnien und in der Herzegowina im Sommer 1913, by Matija Murko. Listy filologické, vol. 43, 1916, pp. 352–354.
Hostinský, Otakar. “Lidová píseň v Rakousku.” Český lid, vol. 16, no. 4, 1907, pp. 161–164.
Jakobson, Roman. Slavic Epic Studies. Selected Writings, vol. 4, Roman Jakobson, Mouton, 1966.
Jakobson, Roman. “Über den Versbau der serbokroatischen Volksepen.” Archives néerlandaises de phonétique expérimentale, vol. 8–9, 1933, pp. 44–53.
Jakobson, Roman, and Petr Bogatyrev. “Slavjanskaja filologija v Rossii za gody 1914–1921.” Slavia, vol. 1, no. 1, 1922–1923, pp. 171–184, 457–469, 626–636.
Kuba, Ludvík. Cesty za slovanskou písní, 1885–1929. Vol. 1, Slovanský západ a východ, Slovanský ústav, 1933.
Kuba, Ludvík. Pjesme i napjevi iz Bosne i Hercegovine. Edited by Cvjetko Rihtman, 2nd ed., Svjetlost, 1984. Originally published in Glasnik Zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini, vol. 18–22, 1906–1910.
Kuba, Ludvík. Slovanstvo ve svých zpěvech. 1884–1928.
Kuba, Ludvík. Zaschlá paleta: paměti. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.
Kučera, Henry. “Roman Jakobson.” Language, vol. 59, no. 4, 1983, pp. 871–883.
Kunej, Drago, et al. “The Importance of Matija Murko’s Research for Understanding the Musical Tradition of Bosnia and Herzegovina.” Traditiones, vol. 49, no. 2, 2020, pp. 31–52.
Lechleitner, Gerda, and Christian Liebl, editors. Epic Folk Songs from Bosnia and Herzegovina: The Collection of Matija Murko (1912, 1913). Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2017. Gesamtausgabe der Historischen Bestände 1899–1950 16 / Tondokumente aus dem Phonogrammarchiv 40.
Lord, Albert B. “General Introduction.” Serbocroatian Heroic Songs, vol. 1, Novi Pazar, Milman Parry, edited and translated by Albert B. Lord, Harvard University Press / Serbian Academy of Sciences, 1954, pp. 3–20.
Lord, Albert B. The Singer of Tales. Edited by Stephen Mitchell and Gregory Nagy, 2nd ed., Harvard University Press, 2000.
Matl, Josef. “Zum 100. Geburtstag Matthias Murkos: Matthias Murkos Leistung und Bedeutung für die Südostforschung.” Südost-Forschungen, vol. 20, 1961, pp. 225–244.
Meillet, Antoine. Les origines indo-européennes des mètres grecs. Presses universitaires de France, 1923.
Mikulová, Helena. “Matija Murko a sbírky Památníku národního písemnictví.” Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky, edited by Ivo Pospíšil and Miloš Zelenka, Masarykova univerzita, 2005, pp. 188–197.
Míšková, Alena. “Slovanský ústav v ČSAV v letech 1952–63 (od reorganizace k likvidaci).” Slavia, vol. 62, no. 2, 1993, pp. 157–174.
Murko, Matija. Bericht über eine Bereisung von Nordwestbosnien und der angrenzenden Gebiete von Kroatien und Dalmatien behufs Erforschung der Volksepik der bosnischen Mohammedaner. Alfred Hölder, 1913. Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien: Philosophisch-Historische Klasse 173/3.
Murko, Matija. Bericht über eine Reise zum Studium der Volksepik in Bosnien und Herzegowina im Jahre 1913. Alfred Hölder, 1915. Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien: Philosophisch-Historische Klasse 176/2.
Murko, Matija. Bericht über phonographische Aufnahmen epischer, meist mohammedanischer Volkslieder im nordwestlichen Bosnien im Sommer 1912. Alfred Hölder, 1913. Berichte der Phonogramm-Archivs-Kommission 30.
Murko, Matija. Bericht über phonographische Aufnahmen epischer Volkslieder im mittleren Bosnien und in der Herzegowina im Sommer 1913. Alfred Hölder, 1915. Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien: Philosophisch-Historische Klasse 179/1 / Mitteilungen der Phonogramm-Archivs-Kommission 37.
Murko, Matija. “Nouvelles observations sur l’état actuel de la poésie épique en Yougoslavie.” Revue des études slaves, vol. 13, no. 1–2, 1933, pp. 16–50.
Murko, Matija. Paměti. Fr. Borový, 1949.
Murko, Matija. La poésie populaire épique en Yougoslavie au début du XXe siècle. L’Institut d’études slaves, 1929.
Murko, Matija. “Die serbokroatische Volkspoesie in der deutschen Literatur.” Archiv für slavische Philologie, vol. 28, 1906, pp. 351–385.
Murko, Matija. Tragom srpsko-hrvatske narodne epike: putovanja u godinama 1930–1932. Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, 1951. 2 vols.
Murko, Matija. “Veliká sbírka slovinských lidových písní s nápěvy.” Rozpravy z oboru slovanského národopisu, Matija Murko, edited by Jiří Horák, Orbis, 1947, pp. 135–187.
Murko, Matija. “Die Volksepik der bosnischen Mohammedaner.” Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, vol. 19, 1909, pp. 13–30.
Murko, Matija. “Zpráva prof. M. Murka o vědecké cestě po Jugoslavii r. 1930.” Ročenka Slovanského ústavu 1930, vol. 3, 1931, pp. 103–104.
Murko, Matija. “Zpráva prof. M. Murka o vědecké cestě po Jugoslavii r. 1931.” Ročenka Slovanského ústavu 1931, vol. 4, 1932, pp. 107–110.
Murko, Matija. “Zpráva prof. M. Murka o vědecké cestě po Jugoslavii r. 1932.” Ročenka Slovanského ústavu 1932–1934, vol. 5–7, 1935, p. 148.
Murko, Vladimir. “Sudbina literarne ostavštine i fonografskih snimaka srpskohrvatskih epskih pjesama Matije Murka.” Narodna umjetnost, vol. 2, no. 1, 1963, pp. 107–137.
Murko, Vladimir. “Vzpomínky na cesty Matyáše Murka za jihoslovanskou epikou.” Franku Wollmanovi k sedmdesátinám, edited by Artur Závodský, Státní pedagogické nakladatelství, 1958, pp. 464–473.
Österreichische Volksliedwerk. “Corpus Musicae Popularis Austriacae (COMPA).” Volksmusik (er)leben, https://volksliedwerk.at/corpus-musicae-popularis-austriacae-compa/. Accessed 9 June 2025.
Parry, Milman. L’épithète traditionnelle dans Homère: essai sur un problème du style homérique. Les Belles Lettres, 1928.
Parry, Milman. The Making of Homeric Verse: The Collected Papers of Milman Parry. Edited by Adam Parry, Clarendon Press, 1971.
Parry, Milman. Serbo-Croatian Folk Songs. Edited by Albert B. Lord and Béla Bartók, Columbia University Press, 1951.
Parry, Milman. Serbocroatian Heroic Songs. Vol. 1, Novi Pazar, edited and translated by Albert B. Lord, Harvard University Press / Serbian Academy of Sciences, 1954.
Polívka, Jiří. Review of “Die Folklore als eine besondere Form des Schaffens,” by Petr Bogatyrev and Roman Jakobson. Národopisný věstník českoslovanský, vol. 22, 1929, pp. 279–281.
Scalera McClintock, Giuliana. Review of Gilbert Murray Reassessed: Hellenism, Theatre, and International Politics, by Christopher Stray (editor). Bryn Mawr Classical Review, 10 Mar. 2009, https://bmcr.brynmawr.edu/2009/2009.03.10/.
Stanislav, Josef. Ludvík Kuba: zakladatel slovanské hudební folkloristiky. Panton, 1963.
Stray, Christopher, editor. Gilbert Murray Reassessed: Hellenism, Theatre, and International Politics. Oxford University Press, 2007.
Talam, Jasmina, and Irena Miholić. “Voices from the Past: Musical Tradition of Bosnia and Herzegovina Through the Research of Matija Murko.” Primerjalna književnost, vol. 48, no. 2, 2025, pp. 179–201.
Tate, Aaron Phillip. “Matija Murko, Wilhelm Radloff, and Oral Epic Studies.” Oral Tradition, vol. 26, no. 2, 2011, pp. 329–352.
Tyllner, Lubomír. “Z historie Etnologického ústavu Akademie věd České republiky: sběratelský podnik ‘Lidová píseň v Rakousku’ v letech 1905–1918.” Český lid, vol. 92, no. 2, 2005, pp. 113–127.
Vet, Thérèse de. “Parry in Paris: Structuralism, Historical Linguistics, and the Oral Theory.” Classical Antiquity, vol. 24, no. 2, 2005, pp. 257–284.
Vevoda, Rudolf. “Muž, který byl nepohodlný aneb od agenta III. internacionály k agentovi FBI (I. část).” Střední Evropa, vol. 12, no. 64, 1996, pp. 65–75.
Vevoda, Rudolf. “Muž, který byl nepohodlný aneb od agenta III. internacionály k agentovi FBI (II. závěrečná část).” Střední Evropa, vol. 12, no. 65, 1996, pp. 88–100.
Wollman, Frank. “Njegošův deseterec.” Slavia, vol. 9, no. 4, 1930–1931, pp. 737–791.
Wollman, Slavomír. “Osobní vzpomínky na Matyáše Murka.” Slavia, vol. 72, no. 1, 2003, pp. 5–12.
Wollman, Slavomír. “Osudy Slovanského ústavu od jeho zrušení v roce 1963 do současnosti.” Slavia, vol. 68, no. 3–4, 1999, pp. 421–426.
Wünsch, Walther. “Matthias Murko und die Prager Südosteuropa-Forschung.” Südost-Forschungen, vol. 20, 1961, pp. 245–247.
Zabel, Blaž. “Matija Murko in ameriška komparativistika.” Primerjalna književnost, vol. 48, no. 2, 2025, pp. 25–41.
Zelenka, Miloš. “Matija Murko a česká literární komparatistika.” Slavia, vol. 72, no. 1, 2003, pp. 27–40.
Zelenka, Miloš. “Matija Murko and Structural Aesthetics.” Primerjalna književnost, vol. 48, no. 2, 2025, pp. 143–162.
Ziegler, Susanne. “List of the Berlin Phonogramm-Archiv’s Cylinder Collections.” The Berlin Phonogramm-Archive 1900–2000: Collections of Traditional Music of the World, edited by Artur Simon, Verlag für Wissenschaft und Bildung, 2000, pp. 228–238.
Ziegler, Susanne. Die Wachszylinder des Berliner Phonogramm-Archivs. Staatliche Museen zu Berlin, 2006.
