Osebni etos v literaturi slovaških in čeških disidentov: esej kot oblika izražanja aktivne osebnosti

  • Mária Bátorová
Ključne besede: literatura in etika, češka književnost, slovaška književnost, disidentstvo, disidentski pisatelji, družbena vloga, esej

Povzetek

Prispevek obravnava zapleten problem, zato je njegova struktura razvejana. – 1. V sklopu, ki obravnava družbenozgodovinski kontekst, so disidenti opredeljeni po določenih lastnostih, ki se med seboj povezujejo: – skupne lastnosti: a) močno nasprotovanje politični oblasti in nasilju (vsi, ki jih je dokazljivo preganjala politična oblast in jim je grozil zapor, izguba službe itd.); b) ohranjanje naravnega stanja tudi v neugodnih razmerah; – posebne lastnosti: a) stopnja pomembnosti (prepoznavnost, položaj) preden so postali disidenti; b) potem, ko so postali disidenti: organizirano nasprotovanje (na Češkem), razpršeno nasprotovanje (na Slovaškem); c) različne stopnje izobrazbe; d) prepričanje, revizija socialistične ideologije. – Kako vplivne so morale biti skupne lastnosti, da so uspele ohraniti idejo o enotnosti kljub velikim razlikam? – Vsak disidentski avtor ima svojo značilno identiteto, ki se pokaže v »nepozabljanju« bistva oziroma smisla življenja. Avtorjeva globoka izkušnja izvira iz njegove zavesti in se kaže v »avtentični« naraciji. Iz avtorjevega načina izbiranja dejstev je jasno, da gre za umetniško obliko komunikacije. – 2. Osrednji del tega prispevka je analiza tekstov izbranih avtorjev in del iz časa konsolidacije Češkoslovaške socialistične republike. Izbrana besedila so eseji, ne romani, novele ali kratke zgodbe. Meje eseja so se v 20. stoletju premaknile, in sicer proti dramskemu in proznemu žanru – v avtentični, dokumentarni obliki ali obliki dnevnika (Tatarka, Vaculík, Gruša, Strauss, Hnitka). – Ta vrsta umetniškega ustvarjanja nima le dokumentarne vrednosti, ampak se je, zahvaljujoč svoji vitalnosti, ustalila v javni zavesti (kjer je bilo to mogoče) in učinkovito širila spoznanja. Če avtor svojega dela ni smel objaviti, je lahko na javnost (predvsem pa na ljudi iz svoje okolice) vplival na »hepeningih« in »predstavah«. Taka dejavnost je bistvo obstoja. Spretno je izražena skozi tematiko, motive in način refleksije in poetike ter izvirno in avtentično presega meje žanra ali drugih teoretičnih meril. – Etos te alternativne kulture se izraža v univerzalnem kodeksu najstarejših etičnih norm. Lahko bi rekli, da so to prastari eseji, ki želijo na pozitiven način vplivati na sedanjost in vzpostaviti tehtno prihodnost.

Literatura

Bátorová, Andrea. Aktionskunst in der Slowakei. Aktionen von Alex Mlynárčik. Münster: LIT Publishing House, 2009.

Bělohradský, Václav. Přirozený svět jako politický problém. Eseje o člověku pozdní doby. Prague: Československý spisovatel, 1991.

Courtois, Stéphane, Nicolas Werth, Jean-Louis Panné, Andrzej Paczkowski, Karel Bartošek, & Jean-Louis Margolin. Čierna kniha komunizmu. Zločiny, teror, represálie. Bratislava: Agora, 1999.

Dobiáš, Rudolf (ed.). Triedni nepriatelia I, II. Svedectvá o brutalite komunistického režimu. Prešov: Michal Vašek, 2005, 2007.

Havel, Václav. Moc bezmocných. Prague: Lidové noviny, 1990.

– – –. “Výkřik prozření.” Démon súhlasu. Ed. Dominik Tatarka. Bratislava: Archa, 1991. 5–9.

Jablonický, Jozef. Samizdat o disente. Záznamy a písomnosti I–III. Bratislava: Kalligram. 2007.

– – –. Samizdat o odboji. Bratislava: Kalligram, 2004.

– – –. Samizdat o odboji 2. Bratislava: Kalligram 2006.

Kaplan, Karel. Kronika komunistického Československa. Doba tání 1953–1956. Brno: Barrister and Principal, 2005.

– – –. Kronika komunistického Československa. Kořeny reformy 1956–1968. Společnost a moc. Brno: Barrister and Principal, 2008.

Kmeť, Norbert. “Disent.” Slovensko a režim normalizácie. Ed. Norbert Kmeť & Juraj Marušiak. Bratislava: Institute of Political Sciences SAS, 2003. 280–287.

Kmeť Norbert, & Juraj Marušiak (eds.). Slovensko a režim normalizácie. Bratislava: Institute of Political Sciences SAS, 2003.

Kopsová, Raisa, Jolana Kusá, & Alma Münzová (eds.). Jeden a všetky životy Mariana Várossa. Bratislava: Institute of Philosophy SAS, Milan Šimečka Foundation, 1993.

Korec, Ján Chryzostom. Bratislavský Veľký piatok. Zbierka autentických dokumentov o zhromaždení veriacich 25. marca 1988. Bratislava: Lúč, 2008.

– – –. Kríž vo svetle pravdy. Z korešpondencie J. Ch. Korca (Listy predstaviteľom ČSSR, pôvodne v samizdatoch). Bratislava: Lúč, 1991.

– – –. Od barbarskej noci I. Bratislava: Lúč 1990.

– – –. Od barbarskej noci II. Listy z väzenia. Samizdat.

– – –. Od barbarskej noci III. Na slobode (po r. 1968). Bratislava: Lúč, 1993.

Kusý, Miroslav. Eseje. Bratislava: Archa, 1991.

– – –. “Veľký brat a Veľká sestra.” Veľký brat a Veľká sestra. O strate skutočnosti v ideológii reálneho socializmu. Ed. Miroslav Kusý & Martin Šimečka. Bratislava: Milan Šimečka Foundation, 2000. 73–87.

Kusý, Miroslav, & Martin Šimečka (eds.). Veľký brat a Veľká sestra. O strate skutočnosti v ideológii reálneho socializmu. Bratislava: Milan Šimečka Foundation, 2000.

Lesňák, Rudolf. Listy z podzemia. Kresťanské samizdaty 1945–1989. Súborná dokumentácia kresťanskej samizdatovej publicistiky na Slovensku v rokoch 1945–1989. Bratislava: ÚSPO Peter Smolík, 1998.

Lipták, Ľubomír. Slovensko v 20. storočí. Bratislava: Kalligram, 1998 (1968).

Loewy, Ernst. Literarische und politische Texte aus dem deutschen Exil 1933–1945. Stuttgart: J. B. Metzlersche Verlagsbuchhandlung, 1979.

Mikloško, František. “Nebudete ich môcť rozvrátiť” z osudov katolíckej cirkvi v rokoch 1948–1989. Bratislava, 1991.

Miłosz, Czesław. Záhrada vied. Epilogue by Ladislav Volko. Bratislava: Kalligram, 2002.

Mlynář, Zdeněk. “Disidentství na politické mapě dneška.” Svědectví 15.60 (1980): 660.

Patočka, Jan. Přirozený svět jako filozofický problém. Prague: Československý spisovatel, 1992.

Pešek, Jan (ed.). Aktéri jednej éry na Slovensku 1948–1989. Personifikácia politického vývoja. Prešov: Michal Vašek, 2003.

Pešek, Jan, & Róbert Letz. Štruktúry moci na Slovensku 1948–1989. Bratislava: Institute of Political Sciences SAS, 2004.

Petřivý, Tomáš (ed.). Hra o všetko. Knižná edícia časopisu Fragment. Bratislava, 2005.

Rychlík, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vzťahy 1945–1992. Bratislava: Academic Electronic Press, 1998.

Šimečka, Milan. Obnovenie poriadku. Bratislava: Archa, 1990.

Strauss, Thomas. Tri otázniky. Od päťdesiatych k osemdesiatym rokom. Bratislava: Pallas, 1993.

– – –. Utajená korešpondencia. Bratislava: Kalligram, 1999.

Strýko, Marcel. Za vlastný život. Košice: Slavomír Stračár Foundation, 1996.

Tatarka, Dominik. Navrávačky. INDEX Společnost pro českou a slovenskou literaturu v zahraničí. Cologne, 1988.

– – –. “O uctievaní Bohov.” Slovenské pohľady 83 (1967): 55.

Vaculík, Ludvík. Český snář. Brno: Atlantis, 1990.

– – –. “Dvatisíce slov.” Literární noviny 17.18 (27 June 1968): 1, 3.

Valček, Peter. Slovník literárnej teórie A–J. Bratislava: SSS, 2000.

Váross, Marian. Úvahy v samote. Ed. Elena Várossová & Ján Uher. Bratislava: Tematická skupina 02, 1989.

Strauss, Tomas. Utajená korešpondencia. Bratislava: Kalligram, 1999.

Zemko, Milan. “Čo písalo dieťa svojej doby.” OS 9–10 (2004): 22–25.

Objavljeno
2017-10-09
Rubrike
Tematski sklop